11. Den První potápění
Jedenáctý den nás ráno vyzvedla dodávka a vyrazili jsme směrem k cenotě. Cesta trvala přibližně dvě hodiny, ale uběhla překvapivě rychle. Po příjezdu nás čekal krátký briefing, během kterého jsme se dozvěděli, jak bude celý den probíhat a jakým směrem se bude vyvíjet náš potápěčský program. Vzhledem k tomu, že moře bylo stále uzavřené, přesunulo se do cenoty velké množství potápěčů, což bylo znát hlavně u vstupu, kde panoval poměrně velký přetlak lidí. Naštěstí je cenota rozsáhlá, takže se skupiny rychle rozptýlily a pod vodou už měl každý dostatek prostoru.
Voda byla citelně chladnější než v moři, měla zhruba dvaadvacet stupňů, zatímco moře běžně kolem šestadvaceti. Hned při prvním ponoru jsme narazili na krokodýla, který odpočíval na okraji cenoty. Instruktor nás ale už předem upozornil, že se v této lokalitě krokodýli vyskytují, a zároveň nás uklidnil, že není důvod k obavám, protože loví převážně na souši a ne ve vodě. Přesto to byl silný a lehce adrenalinový moment, na který jen tak nezapomeneme.
Při druhém ponoru nás instruktor vzal do užších prostor mezi skalami, kde bylo potřeba dávat mnohem větší pozor na vybavení i na vyvážení a pohyb pod vodou. Právě tahle část byla možná ještě zajímavější než první ponor. Člověk byl neustále v pozoru, vnímal prostor kolem sebe a celé to působilo jinak než klasické potápění v otevřené vodě. Byl to krásný a netradiční zážitek.
Po dokončení ponorů jsme se vydali zpět směrem do hotelu. Unavení, ale nadšení z toho, že i přes nepřízeň počasí se podařilo zažít něco zajímavého.

Napsat komentář: Jaroslav Hác Zrušit odpověď na komentář